Podělil se s námi jeden z našich dopisovatelů
o historickou vzpomínku, co všechno u Prokopského jezírka mohlo být. Ovšem, to by pak třeba nevznikla Hurdálkova jedová chýše.
Kdysi hodně dávno při prohlídce Dalejského údolí jsem objevil Jezírko. Na Kampě bývala knihovna a v ní byl ředitelem bývalý ředitel Karlínského divadla. Moje fotky ukázal Oldřichu Novému. Ten byl nadšen, že by z toho mohly být nové Terasy a požádal mne o podklad na využití, který jsem vypracoval. Na tomto mém základu se
Restaurace a jídelny PH1 se mnou spojily. Tvrdily, že mají, kdo to bude financovat. Asi po půl roce jsem byl přizván k oponentuře projektu. Měla tam být terasová restaurace, plavecké závody a v jezírku měly být ryby a chytat se tam mělo atd. Mělo to být zastřešeno. Dalejským údolím měla vésti vyhlídková cesta a potok měl být upraven přírodním způsobem (v té době tam byli pstruzi). Měl jsem doporučit zarybnění.
Na Kampě bylo jednání a město tam mělo mít na starosti ryby. Šafka byl opatrný, ale podporoval to. Líbilo se mu, že to bude "přírodní". Doporučil jsem to osadit pstruhem duhovým a tehdy ještě málo využívaným sivenem. O obyčejného pstruha jsem tam měl zatím obavy. Bylo provedeno bohaté zarybnění. S brzy se tam začalo chytat. Samozřejmě bez povolení. Na MO Smíchov se ukazovali „duháci“ 45 i více centimetrů. Prostě rybářskálatina v reálu.
Všemu nakonec udělala tipec armáda. Ta tam měla své zájmy a možná i tajné objekty. Byly z toho nepříjemnosti a dokonce vyšetřování. Noviny psaly o špionáži, mělo prý tam dojít k zabití. Kdo o tom napsal, měl potíže. Dodnes je je tam zazděný vchod do podzemí.
Mě se to nedotklo, nikdo po mně nic nechtěl. Po mnoha a mnoha letech moje dcera po škole nastoupila do RaJ, jako ekonomický náměstek. A jednou mi tak povídá: „Víš, že existuje nějaký lom s vodou v Prokopském údolí a plánovala se tam taková fešná restaurace?"
Bohumil N.
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
